13 zásadních informací před cestou do Albánie

pravoslavný chrám kláštera Kokome v Albánii

13 informací o Albánii, které potřebujete před odjezdem vědět

V posledních několika letech se z Albánie stal doslova turistický trhák. Kdo nebyl v Albánii, neprožil dovolenou podle aktuálních trendů. 🙈 Je to ale oprávněné? Stojí Albánie skutečně za to?

Dali jsme pro vás dohromady pár informací, které bychom před naší cestou bývali ocenili. Informace o cenách, kvalitě služeb, koupání v moři nebo bezpečnosti. Takové se určitě budou hodit i vám.

 

západ slunce nad domy ve městě Saranda v Albánii, pohled na ostrov Korfu
západ slunce v Sarandě s výhledem na ostrov Korfu

 

Co potřebujete o Albánii vědět?

  1. Turismus 2. Ceny 3. Měna a směnárny 4. Platby kartou 5. Moře a pláže 6. Žraloci 7. Standard služeb 8. Stav silnic a doprava 9. Bezpečnost 10. Odpadky a nepořádek 11. Zvířata 12. Pitná voda 13. Náboženství

 

1. Turismus a Albánie

S tím, jak Albánii vyrostla popularita, zvýšilo se i množství turistů, které jí navštěvují. Představa, že budete na albánských pláží jen vy, moře a bílé oblázky, je úplně mylná. Velká turistická letoviska typu Sarandy, Ksamilu nebo Vlorë jsou někdy až nacpané k prasknutí. A netýká se to jen přímé letní sezóny. Hodně lidí si Albánii oblíbilo i mimo „základní sezónu“, takže velké množství lidí tady potkáte třeba i koncem října a v listopadu.

Známé památky a turistické cíle jsou nacpané o to více. Albánie nemá turisticky vyhledávaných památek mnoho, o to větší nátřesk je tam, kam mohou zajet turistické autobusy. V místech typu Butrint, Gjirokastër nebo třeba Blue Eye, se připravte na davy lidí a klasické turistické nešvary spojené s velkým množstvím lidí.

Trochu volněji je v severní části země a samozřejmě v horách. Ty ještě plážoví turisté neokupují, takže tady je ještě možné zažít trochu klidu a původní albánské atmosféry.

 

2. Ceny v Albánii

Rozlučte se s myšlenkou, že je v Albánii levně. Není. Za posledních pár let vyskočily původně příjemné ceny na dvoj až trojnásobek.

Stále nižší zůstávají ceny služeb – ubytování, pronájem auta apod. Na těch můžete v průběhu cesty trochu ušetřit. Je ale jen otázkou několika pár let, než i ceny těchto položek dotáhnou evropský standard.

Ceny potravin v Albánii vás ale nenadchnou už teď a stravovat se po restauracích může být vyloženě cenové zklamání. Aktuálně jsou ceny v restauracích a kavárnách na pobřeží srovnatelné s Chorvatskem nebo Itálií. Ale ani menší restaurace na pobřežních silnicích nejsou laciné, s trochou štěstí se najíte za ceny jako doma.

Průměrná cena jídla v restauraci – souflage (pita s gyrosem) 300,- leke (75,- Kč), polévka 400,- leke (100,- Kč), salát 400,- leke (100,- Kč),  hranolky 300,- leke (75,- Kč), těstoviny 800,- leke (200,- Kč), běžná pizza 800,- leke (200,- Kč), pečená žebra 1.200,- leke (300,- Kč), větší porce jídla s masem 1.600,- leke (400,- Kč).

Za pivo dáte 200-400,- leke (50,- až 100,- Kč), podle typu podniku. Nealko v restauraci vás přijde na 200,- leke (50,- Kč).

Pokud byste se chtěli stravovat z vlastních zdrojů a využít místní obchody, i tady nejsou ceny nízké. Pro ilustraci: voda 60,- leke / 1,5 litru (15,- Kč), rohlík 20,- leke (5,- Kč), čokoládová tyčinka 160,- leke (40,- Kč), jablka 100,- leke/kilogram (25,- Kč).

Benzín i nafta vás vyjdou srovnatelně na 180,- leke/ litr (45,- Kč).

Uvedené ceny se vztahují k podzimu 2024.

 

světla a noční život v letovisku Saranda v Albánii
noční Saranda

 

3. Albánský lek a směna EURO

Albánie si stále drží svou vlastní měnu, kterou je albánsky lek (množné číslo lekë). V Čechách je běžně nesměníte, ale nebojte se počkat s výměnou až do Albánie. Vyměnit peníze není žádný problém. Směnárny jsou doslova na každém rohu a bez problémů vám smění také v každé druhé restauraci nebo obchodě. Tady dostanete zpravidla i lepší kurz. Výměna by měla být bez poplatku – pokud by ho vás někde požadovali, jděte měnit jinam.

Pro směnu na leke se připravte ideálně EURO. Dolary vám pochopitelně vymění také, ale podle toho co jsme viděli, tak za podstatně horší kurz. Poté, co i v Chorvatsku začalo platit euro, jsou i v Albánii eura takovou druhou neoficiální měnou.

Pokud do Albánie přelétáte letadlem, můžete vyměnit hned na letišti v Tiraně, a to přímo za pasovou kontrolou. Kurz je tady ale o něco nižší, než všude jinde. Takže vyměňte jen potřebné minimum a směňujte raději jinde.

Průměrný kurz byl v čase naší návštěvy Albánie (podzim 2024) 100,- leke / euro. Na letišti směňovali v poměru 96,- leke / euro a 76,- leke / dolar.

 

4. Platby kartou v Albánii

Platby kartou nejsou v Albánii pořád ještě pravidlem. Zaplatit se vám podaří v hotelích evropské úrovně, lepších restauracích v turistických střediscích a na větších benzínových pumpách. Stejně tak byste měli mít šanci použít kartu při pronájmu auta (především u společností pronajímajících auta na letišti).

V malých obchodech, bufetech, kavárnách nebo na benzínkách s menším počtem aut s kartou nepochodíte. Stejně tak si připravte hotovost na platby vstupů do památek, ve stáncích nebo na tržnici.

Velmi často budete muset v hotovosti zaplatit také ubytování v menších hotýlcích, hostelech a pochopitelně při bydlení v soukromí.

Ani bankomatů není moc, takže s výběrem peněz v hotovosti počítejte jen u větších měst.

 

děti hází oblázky do moře na pláži ve města Ksamil v Albánii
Ksamil a jedna z malých pláží v místních zátokách

 

5. Albánie – jeho moře a pláže

Do Albánie se jezdí hlavně ze dvou důvodů. Prvním jsou hory a druhým moře. Pokud je účelem vaší cesty hlavně koupání, pak zbystřete.

Není totiž albánské moře, jako albánské moře. Břehy Albánie totiž omývají rovnou dvě.  Na severu země najdete pobřeží Jaderského moře (to stejné, co v Chorvatsku), jižní albánské pobřeží pak spadá pod Jónské moře (stejné, co v Řecku).

Pokud chcete do Albánie výhradně na dovolenou k moři, důkladně se podívejte na místo svého plánovaného pobytu. Na pobřeží Jaderského moře jsou pláže písečné. Často ale dost špinavé a moře bývá kalné. Je to ta horší varianta, kterou Albánie nabízí.

Pokud si s Albánií spojujete obrázky krásných pláží s malými oblázky a tyrkysovou vodou, jsou to pláže z jihu země – od Jónského moře. Obě moře se stýkají na úrovni města Vlorë. Jakákoliv letoviska od Vlorë na sever, např. města Drač – Durrës, Shëngjin nebo Fushë, budou tak s písečnými plážemi. Směrem na jih, pak najdete pláže oblázkové.

Za nejhezčí pás pobřeží je pak považovaná Albánská riviéra – celé pobřeží mezi městy Vlorë a Ksamil. Charakterem jsou to pláže řecké, však taky řecký ostrov Korfu máte z jihu riviéry prakticky na dosah ruky (přesněji 30 minut křídlovou lodí z města Saranda 😉 ).

 

nepřístupná pláž Krorez na albánské riviéře v Albánii
pláž Krorez – přístupná jen lodí nebo pěší túrou

 

6. Albánie a žraloci

Pro někoho hloupá otázka, pro někoho zásadní. Jsou v Albánii žraloci? 🦈 Ne. Nejsou.

No teda samozřejmě že jsou, ale ne lidožraví nebo takoví, co by rádi někoho z nás ochutnali. V obou albánských mořích se nějaké druhy žraloků pochopitelně vyskytují. Ale ve vztahu k bezpečí plavců a vodních radovánek se tito žraloci považují za neškodné.

 

7. Albánský standard služeb

Přestože ceny v Albánii se pomalu dotahují na ty evropské, se standardem služeb je to horší. Pocítíte to třeba při výběru ubytování nebo pronájmu aut.

Pokud se chcete ubytovat na opravdu evropské úrovni, vybírejte dražší ubytovací kapacity. Pokud budete chtít ušetřit, pak počítejte s drobnými nedostatky. Nábytek „co dům dal“, otlučené zdi a dlažby, rezavé kohoutky v koupelně apod.

Můžete se setkat i se situací, kdy „hotel“ nebude splňovat kategorie hvězdiček, které uvádí. Nebo třeba vůbec nebude hotelem. My například narazili na „hotel“, který byl takto pouze pojmenovaný. Ve skutečnosti se jednalo o pronájem apartmánů v bytovém domě.

Rada: Čtěte pozorně recenze, třeba na Booking.com a stanovte si předem svůj standard, pod který nechcete jít. Fotografie u nabídek hotelů vždycky ukazují to nejhezčí, co nabízí. Realitu se dozvíte z recenzí reálných návštěvníků.

U pronájmu aut si pak hlídejte technický stav auta. Např. pneumatiky (některé jsou sjeté tak, že by se za ně nestyděla ani formule 1). Pokud chcete využít horské trasy nebo pobřežní menší silnice, bude pro vás stav auta dost zásadní.

Co je naopak albánskému servisu ke cti, je úroveň angličtiny. Každý, a to doslova každý, tady hovoří obstojnou angličtinou. V té nejmenší pekárně, na tržnici nebo v autobusu se domluvíte anglicky, ať už potřebujete cokoliv.

 

auto Fait Panda stojící na prašné cestě v Albánii v popředí trr žlutých květů
jedna z vedlejších cest jižní Albánie

 

8. Stav albánských silnic a doprava

Pokud budete prozkoumávat Albánii vlastním nebo pronajatým autem, nemusíte se bát, žádné zásadní nepříjemnosti vás tu nečekají. Ale jako ve střední Evropě to není, co si budeme povídat. Hlavní silnice jsou poměrně dobré – nějaké výmoly, prahy nebo nerovnosti povrchu bereme jako automatiku. Menší horské a pobřežní silnice můžou být dost úzké, což nemění nic na rychlosti místních řidičů.  Místní řídí „balkánským“ stylem, tj. rychle a bez ohledu na nějaký ten plech. Podjíždění, přejíždění z pruhu do pruhu, vysoká rychlost a nedodržování jakýchkoliv zákazových nebo příkazových značek je klasika. Albánský vozový park se dělí na dvě poloviny – buď jsou to rezavé šroty na hranici životnosti nebo luxusní káry za desítky tisíc euro. Cokoliv mezitím patří autopůjčovnám a pronajímá se turistům. 😆

Parkování:

Parkování je kapitola sama pro sebe. Ve městě je s parkováním problém. Města jsou přecpaná, auta parkují všude a jak se dá. Ale na druhou stranu jsme neviděli nikoho, kdo by za stání v křižovatce dostal pokutu… Ve větších městech se vám vyplatí hledat ubytování s vlastním parkovacím místem. Třeba v hornatých oblastech typu Saranda, budete skutečně hledat místo k zaparkování jen stěží. Mimo města parkování nikdo neřeší, můžete stát téměř kdekoliv.

Placené dálnice Albánie nemá, s poplatky si tedy nemusíte lámat hlavu. Pokud budete směřovat na jih a potřebujete rychlou, kvalitní cestu, držte se silnice SH4. Neposkytuje sice tak krásné výhledy jako pobřežní SH8, zato sjedete na jih opravdu rychle. Z Drače (Durrës) do Sarandy za 3,5 hodiny.

Co je trochu nepříjemné, je cena nafty a benzínu. V říjnu 2024 stálo obojí 45,- Kč / litr. Benzínky ale najdete opravdu na každém rohu, ve větších městech jich stojí třeba i několik přímo za sebou. U velkých, značkových pump máte šanci zaplatit kartou, v malých městech pouze v hotovosti. Ale většinou v pohodě natankujete i za EURO, a to v dobrém kurzu. Stačí se jen na pumpě domluvit s obsluhou.

Obyťnákem do Albánie:

Pro obytné vozy, karavany a campery je Albánie ideální. Zákazových značek na vjezd nebo přespání jsme viděli jen minimum, a to jen v opravdu pitomých místech jako na hlavním parkovišti u vyhlášených památek UNESCO. Pro přespání najdete krásná místa i třeba přímo na pláži a nikdo vás nebude vyhánět. Postupně se rozrůstá také síť kempů, které zatím nejsou nijak extra drahé. Trochu problém můžete mít s průjezdy a parkováním ve větších městech. Parkovacích míst je málo, ulice jsou často hodně úzké. Pokud se vám podaří vjet do nějaké boční uličky, těžko se z ní budete dostávat. S velkými auty tedy opravdu pozor na trasu, v kopcovitých městech (např. Himarë, Gjirokastër, apod.) raději vůbec nezajíždějte do centra a držte se hlavních tras.

 

loďka na břehu moře na pláži v nočním městě Saranda
pláž noční Sarandy

 

9. Bezpečnost

Z minulosti si Albánie táhne stín nebezpečné země, ovládané mafií. To už by mělo být dávnou minulostí a země teď pracuje na zlepšení své bezpečnostní image.

My se na cestách po Albánii cítili naprosto v pohodě a nemáme jedinou negativní zkušenost. Bezpečně jsme se cítili jak ve městech, tak na plážích (i těch, kde jsme byli úplně sami), a to i po západu slunce.

V ulicích větších měst jezdí opravdu velké množství policejních aut, ale nevyvolává to dojem nějakého ohrožení. Spíš musí chudáci řešit stovky přestupků se špatně parkujícími auty, které stojí opravdu jak se jim zlíbí.

Co se asi vymýtit nepodaří nikdy, jsou drobné kapesní krádeže a mizení cenností z tašek na pláži. Běžnou ostražitostí ale tyhle rizika eliminujete.

 

děti sbírají odpadky a plastové lahve na pláži v Albánii
písečná pláž Buona Vila v Albánii

 

10. Odpadky a nepořádek v Albánii

Trochu bolavou albánskou kapitolou jsou stále ještě odpadky a všudypřítomný nepořádek. Je vidět, že Albánie se v tomto směru snaží, ale pořád ještě zaostává za našimi standardy.

Nejvíce je to cítit na plážích, kde narazíte na ledacos. Kombinace mořských vln, větru, toulavých psů a nevychovaných turistů dokáže i z hezké pláže udělat smetiště. Ve větších letoviscích se pláže uklízí (mimo sezónu je to trochu diskutabilní…), ale můžete mít prostě smůlu.

Odpadkových košů je obecně málo, možná i proto se běžné odpadky mohou válet všude. Popelnice sice mají snahu zachytit i nějakou formu třídění, ale v tom jsou rezervy skutečně velké.

Dalším nešvarem je kouření. V Albánii se kouří všude, jen pokrokovější restaurace a kavárny, kam chodí evropská klientela zavádí zákazy kouření. Ke kávě prostě v Albánii zatím cigareta neodmyslitelně patří. A s tím souvisí samozřejmě i množství nedopalků. Na plážích i na ulicích, vajgly leží všude.

Co se týče nepořádku, samostatnou kategorií jsou „stavební projekty“, nedokončená díla a vysloužilé vybavení. Jakoby albánskou mantrou bylo, že beton a železo jsou tou nejkrásnější výzdobou. Na chodnících, ulicích a dokonce i na plážích tak často narazíte na zbytky rezavých konstrukcí, upilovaných kusů trubek trčících ze země apod. Pozor si dávejte bohužel i třeba na dětských hřištích – šlápnout si můžete na kde co a vybavení je často v dezolátním stavu.

 

11. Albánští toulaví psi, kočky a další zvířata

Jestli je něčeho v Albánie hodně, tak toulavých psů. 🐕 Narazíte na ně všude. Na plážích vybírají (těch pár) odpadkových košů, ve městech leží ve stínu na ulicích. Klidně vám nakráčí doprostřed dvouproudé silnice a budete brzdit, co to dá. Někteří mají psí známku (kus plastu na uchu), většina ne. Jejich zdravotní stav je nejistý a přítulnost nebo agresivita kus od kusu. Často se pohybují ve smečkách, které jsou hlučné a porvou se mezi sebou o cokoliv zajímavého, co kde najdou.

Rada:

Rozhodně nekrmit, raději vůbec nesahat. Pokud už je potřebujete hladit, pak jen ty, kteří k vám sami přijdou. Vyhledávat aktivně kontakt se psy, kteří sami leží a odpočívají je zbytečné riziko. Veselí pejsci – často štěňata, kteří se k vám sami hrnou s mávajícím ocasem by vám ublížit neměli. Místní si jich většinou nevšímají, mají k nim vztah jako třeba my k holubům. Všichni je vidíme, někdo je odežene, někdo nakrmí. 

Stejně jako psi, se na ulicích volně pohybují i kočky. 🐈 Ty mají privilegium v tom, že můžou i do hotelů a restaurací. Však přítomnost kočky (jako jinde v muslimském světě) značí čistotu daného podniku. Večeřet tak v restauraci s cizí kočkou na kolenou není nic výjimečného.🐱

Co nás v Albánii opravdu hodně překvapilo, tak to bylo množství komárů. 🦟 Otravovali nás potvory i na přímém slunci ve 30ti stupňovém horku a nikoho nešetřili. Komáři byli jak na plážích, tak v lesích, ale dokonce i v centru největších měst. Nakonec jsme bez repelentu vůbec nevycházeli. Samostatnou kapitolou byla snaha nějaký repelent sehnat. Ve všech lékárnách byly totiž vyprodané. Na náš dotaz, jestli je to výjimečná situace místní odpovídali že ne, že je to úplně běžné. Např. město Vlorë za naší přítomnosti dokonce nechávalo dezinfikovat ulice, aby množství komárů snížilo. Podle nás to teda nepomohlo, ale snaha se cení. Pro jistotu tedy komáry nepodceňte a zásobte se nějakým účinným repelentem už doma.

Z dalších zvířat zcela běžně narazíte na ovce, krávy, koně nebo osly. Problém to může být pro řidiče. Jezděte raději pomalu, nikdy nevíte, za jakou zatáčkou narazíte na přecházející stádo ovcí nebo pasoucí se krávu. A to i na hlavních tazích!

 

opuštěný klášter Kakome na albánské riviéře
opuštěný klášter Kakome poblíž města Saranda v Albánii

 

12. Albánie a pitná voda

Přestože je oficiálně voda v Albánii všude pitná, není to tak úplně pravda. Pokud si natočíte vodu z kohoutku (především ve větších městech) sice třeba nebude přímo zdravotně závadná, dobrá ale nebude zcela jistě. Množství chlóru je vysoké a voda je někdy až hnusná. Citlivějším jedincům může přivodit i střevní potíže. Proto raději na pití kupujte vodu balenou – dělají to tak i místní. Pro další užití – na vaření, mytí, čištění zubů by měla být ok.

V případě horských oblastí není problém nabírat vodu z pramenů. Ta je nezávadná a dobrá. 😊

 

13. Náboženství v Albánii

Albánii najdete v seznamu muslimských zemí. Je to ale pravda jenom napůl. Ano, podle statistik se větší část obyvatel hlásí k islámu. Ovšem vazby k tomuto náboženství nejsou tak silné jako v jiných – tradičních muslimských – zemích. Také forma vyznávaného islámu je více „volnomyšlenkářská“. Vzhledem k historii Albánie tu panuje velká náboženská svoboda a tolerance. Oficiálně bylo totiž v Albánii JAKÉKOLIV náboženství zakázané. Po uvolněn zákazu se obyvatelé k náboženství vrátili spíše jen formálně a vedle islámu zde najdete také katolíky a pravoslavné.

Nemusíte se tedy bát, že by vám islámské náboženství nějak komplikovalo pobyt v Albánii. Najdete zde jak spoře oděné dívky (třeba i striptýzové bary), tak hojnost alkoholu a vepřového. 😉

 

obrazy a pravoslavná výzdoba stěn opuštěného kláštera Kakome v Albánii
uvnitř opuštěného kláštera Kokome v Albánii

 

Zajímává Vás o Albánii něco dalšího? Napište nám do komentáře! ⬇️ Co víme, o to se podělíme – co nevíme, zjistíme.

A co takhle nějaké reálné záběry? Mrněte k nám na Instagramový profil, ve výběru z cest najdete i zážitky z Albánie.

Hledáte nějaká další krásná místa, která můžete navštívit? To se podívejte na další články na našem webu.

 

Facebook
Twitter
LinkedIn

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Další články