West Highland Way za 10 dní: naše trasa den po dni
West Highland Way jsme se rozhodli přejít za deset dní. Nechtěli jsme trasu prošlapat (proběhnout) co nejrychleji, ale přeci jen nás čas trochu limitoval. Šli jsme celá rodina, tedy i s dětmi, a na těžko – s kompletní výbavou a spaním pod stanem.
Naše trasa nakonec vypadala trochu jinak než běžné itineráře, které najdete na internetu. Některé noci jsme spali v kempu (tam kde nebyla jiná legální varianta), jinde jsme si našli místo na spaní jen tak nadivoko. Na trase jsme se snažili držet průměr nad 15 kilometrů denně, aby nám toho na finální etapy nezbylo příliš mnoho.
Tady je naše skutečná trasa den po dni – včetně míst, kde jsme spali a co jsme během jednotlivých etap zažili.
1. den: Milngavie → Craigallian Loch
Do Milngavie jsme z letiště v Glasgow dorazili až navečer, kolem 19:00. Neplánovali jsme ale zůstat na přespání ve městě nebo nejbližším okolí, takže jsme hned vyrazili ze startovního bodu treku. Nakonec jsme tak hned první den ušli přibližně 5 kilometrů a na spaní jsme si našli místo u malého jezera Craigallian Loch, hned vedle stezky.
Na první den nám to úplně stačilo. Potřebovali jsme se po cestě zorientovat, přepakovat všechny věci a hlavně se připravit na další dny na treku West Highland Way.
Pokud dorazíte do Milngavie dostatečně brzy ráno nebo dopoledne, můžete v klidu tento úsek spojit s tím následujícím a během jednoho dne dorazit až do Drymen. Jesli máte v plánu v Milngavie přespat, rezervujte ubytování dostatečně dopředu, bývá hodně vyprodané (a drahé).
Mapka prvního úseku Milngavie – Craigallian Loch.
2. den: Craigallian Loch → Drymen
První celý den na trase už byl výrazně delší. Z Craigallian Loch jsme pokračovali směrem k městečku Drymen, kam jsme dorazili přibližně po 15ti kilometrech.
Drymen byl pro nás důležitou zastávkou hlavně kvůli zásobám. Přímo v centru městečka najdete na dlouhou dobu poslední rozumný větší obchod (Spar). Zásobte se dostatečně základními potravinami, protože další obchod potkáte až v Tyndrum (6.tý den). Po cestě sice potkáte pár „občerstvovacích stanic“, ale víc než proteinovou tyčinku, jablo a instantní nudlovou polévku po cestě nekoupíte. V Drymen se také v průběhu letní sezóny konají i nějaké folklorní akce (v době naší návštěvy to byly čtvrtky navečer, kdy probíhalo hraní na dudy ve skotských kiltech 🙂 ).
Na trase jsme si postupně začali zvykat na náš každodenní režim. Trasa byla zcela rovinatá, stezka se táhla mezi poli a loukami od vesnice k vesnici. Už tady nás překvapilo, že WHW není moc dobře značená, často víceméně odhadujete směr a držíte se prostě jen hlavní stezky.
K přespání jsme si našli místo v lese nad městečkem, vedle Old Gartmore Road. V samotném centru Drymen je pak několik hezkých míst k ubytování. Na kemp pozor, je dost daleko od města (cca 2km).
Mapka druhého úseku Craigallian Loch – Drymen.
3. den: Drymen → Sallochy
Z Drymenu jsme pokračovali směrem k Loch Lomond. Čekal nás výstup na Conic Hill, odkud se otevírají výhledy na jezero a okolní krajinu. Z něj pak seběhnete do turistického letoviska Balmaha, které je plné turistů. Podívat se tady můžete do pěkného návštěvnického centra a občerstvit se dá v několika kavárnách / restauracích v celé oblasti. Ubytování je v Balmaze nespočet, ale bývá dost obsazené.
Od Balmahy pak trek pokračuje po břehu jezera Loch Lomond a stezka začíná být trochu náročnější. Je třeba přelézat kořeny stromů a často stoupáte a klesáte v mírných kopečcích.
Po přibližně 17 kilometrech jsme dorazili do Sallochy, kde jsme měli naplánovaný nocleh v kempu. Celá tato oblast spadá do sféry národního parku a wild camping je tady zakázaný. Sice jsme viděli pár pozůstatků po divokém kempování, ale my jsme pro jistotu rezervovali už měsíc dopředu oficiální kemp. Kemp Sallochy byl hodně jednoduchý, prakticky v něm kromě kompostovatelných záchodků nebylo vůbec nic. Protože tady nebyla ani sprcha, museli jsme do jezera. Příště bysme tenhle kemp nevybrali a zůstali bysme raději v o něco bližším kempu Cashel – ten vypadal mnohem lépe.
Mapka třetího úseku Drymen – Sallochy.
4. den: Sallochy → Inversnaid
Další den se stezka táhla po celou dobu podél břehu jezera Loch Lomond. Tato část trasy už byla místy výrazně kamenitější a pomalejší a co se týče povrchu, byl to nejnáročnější úsek celé WHW. Právě tady jsme opravdu ocenili trekové hole. Nešlo o žádné lezení nebo technicky složitý úsek, ale tím že jsme nesli velké a relativně težké batohy, se nám na nerovném a kamenitém terénu hodily, zejména při sestupech.
Po cestě narazíte na několik hezkých míst – pláží – kde je možné se vykoupat v jezeře. I proto se nám tenhle úsek časově trochu natáhnul a do Inversnaid jsme docházeli už když se šeřilo. Nejhorší část cesty nás ale paradoxně terpve čekala. Měli jsme zamluvené ubytování v Inversnaid Bunkhouse a po troše bloudění jsme tohle ubytko objevili vysoko nad jezerem, kam se muselo cca 2km po asfaltové silnici do vleklého kopce. Únavné stoupání nám ale nakonec vynahradila teplá sprcha a posezené ve skvělém baru bunkhousu. Spali jsme ve stanu na zahradě, ale dostupná jsou i ubytování v jednoduchých pokojích a chatičkách.
Pokud se chcete vyhnout zacházce a stoupání do kopce od jezera, je možné se ubytovat i přímo na trase v hotelu Inversnaid. Ten vypadá moc krásně a ubytko bude určitě stát za to.
Překvapením pro nás bylo, že se v osadě Inversnaid kromě hotelu nenachází vůbec nic, takže s doplněním jakýchkoliv zásob tady nepočítejte. Zhruba v polovině tohoto úseku procházíte přes osadu Rowardennan, kde je malý obchod (opět jen instatní kaše, polévky a repelenty proti midges), možnost jednoduchého ubytování a hezká, byť dost drahá, restaurace.
Mapka čtvrtého úseku Sallochy – Inversnaid.
5. den: Inversnaid → Beinglas (Falls of Falloch)
Další den ráno jsme po skvělé snídani v Inversnaid Bunkhouse (doporučujeme připlatit za snídani!) sešli zpátky k jezeru Loch Lomond a pokračovali dál po trase podél břehu. Zhruba po 8mi kilometrech končí jezero (v tomhle místě je nádherná pláž) a stezka začíná stoupat do kopců. Po několika kilometrech dorazíte do kempu Beinglas, které je takovým turistickým útočištěm. Můžete se tady ubytovat – ve stanu nebo v chatkách, doplnit část zásob (ale opět jen o zcela základní instantní záležitosti), uvařit na připravených sotlem nebo si dát večeři v super místní restauraci. Místo je hodně rušné, pokud nespíte nadivoko, tak toto je jediné ubytko v dosahu X kilometrů.
Za hranou jezera končí národní park a je tak možné zase spát nadivoko, takže my jsme Beinglas kemp ke spaní nevyužili a šli jsme ještě dál. Stan jsme si rozložili cca kilometr nad vodopády Falloch. Místa ke spaní se tady ale hledaly špatně, je lepší zůstat v místech pod vodopády, v místě kde překračujete řeku. Celkově jsme na tomhle úseku odšlapali asi 16 km.
Mapka pátého úseku Inversnaid – Beinglas (Falls of Falloch).
6. den: Beinglas → Tyndrum
Ráno jsme pokračovali od Beinglas směrem k Tyndrum. Cesta byla dobrá, štěrková a procházela zvlněnou skotskou krajinou kolem pastvin, s pár metry převýšení. Po přibližně 15 kilometrech jsme dorazili do jednoho z nejdůležitějších míst na celé trase, pokud jde o zásoby. Tyndrum je totiž na West Highland Way asi ta nejzásadnější zastávka. Jsou tady dva velké, dobře zásobené obchody, restaurace, kavárny a taky outdoorový obchod. Ubytování je v okolí nespočet a v okolních lesích můžete s klidem spát i na divoko.
My jsme jako překvapení pro děti zarezervovali předem spaní v malé dřevěné chatce v krásném velkém kempu Tyndrum Holiday Park a tuhle jedinou noc s pevnou střechou nad hlavou jsme si fakt užili. Kemp má veškeré zázemí, včetně úžasného stánku s burgery u recepce. V místních obchodech doplňte dostatečně zásoby, další totiž potkáte až v Kinlochlevenu za další 3 dny cesty.
Mapka šestého úseku Beinglas (Falls of Falloch) – Tyndrum.
7. den: Tyndrum → Inveroran
Z Tyndrum jsme pokračovali úsekem 15ti kilometrů dál směrem k Inveroranu. Trasa vede po široké štěrkové cestě a je to nejsnazší, pohodový úsek celého treku West Highland Way. Po cestě narazíte na Bistro na 60té míli (které nás zachránilo před největším lijákem) a přes historický Bridge of Orchy pak sejdete do osady Inveroran.
Osada Bridge of Orchy je na dlouho dobu poslední civilizací – je tu i vlaková zastávka a příjemný hotel k přespání. Ubytko v malých dřevěných chatičkách nabízí i Bystro na 60té míli. Jakmile překročíte kamenný most, čeká vás už jen skotská vysočina, a to na cca 20 dalších kilometrů.
Inveroran je pak prakticky jen jeden malý hotýlek s restaurací, nic jiného tady nenajdete. Pro spáče ve stanu je pak ideální místo jen cca 300m od hotelu ve směru dál po stezce. Tady po překročení kamenného mostu zakempujete přímo na louce pod mostem. Divočina místa je znát, často sem chodí divoká zvěř, jako třeba jeleni nebo tetřevi.
Mapka sedmého úseku Tyndrum – Inveroran.
8. den: Inveroran → Kingshouse
Další den jsme pokračovali z Inveroranu úsekem 15 kilometrů přes otevřenou krajinu směrem ke Kingshouse. Procházeli jsme oblastí vřesovišť Rannoch Moor a následně sešli k místnímu lyžařskému středisku Glencoe Mountain. Středisko žije i v létě. Turistů je tady hodně a můžete se tady občerstvit v dobrém bufetu se solidním výběrem i cenami. Z Glencoe pak už jen seběhnete z kopečka po asfaltové silnici, překročíte hlavní silniční výpadovku a jste u hotelu KingsHouse.
Krásný, moderní hotel s – pro našince opravdu vysokými cenami – nemůžete minout. Je to zastávka téměř všech trekařů a hotel je jim velmi nakloněn. Vedle klasického hotelového ubytování je možné zarezervovat si tady přespání v ubytovně nebo si můžete na pravé straně cesty u hotelu rozložit stan buď v lese nebo na břehu řeky. V zázemí ubytovny jsou pak k dispozici zdrama toalety a dokonce i teplá sprcha!
Jídlo pak můžete vyřešit v hotelu. Ne ovšem v luxusní hotelové části, ale zprava hotelové budovy najdete samostný vchod do „krčmy“, která obsluhuje poutníky a trekaře. Nabízí dokonce i snídaně (což jsme druhý den ráno s radostí využili).
Mapka osmého úseku Inveroran – KingsHouse.
9. den: KingsHouse → Kinlochleven
Po snídani jsme z Kingshouse jsme vyrazili směrem k Devil’s Staircase – Ďaáblovým schodům – nejvyššímu stoupání na celé West Highland Way. Podle názvu možná působí stoupání horší, než ve skutečnosti je. Není to žádné technicky náročné lezení, jen větší převýšení a výraznější zdlouhavé stoupání po užší štěrkové cestě. Na úsek jsme se (psychicky) připravovali s dětmi celých předchozích 8 dní, takže jsme ve finále byli z vyšlápnutého kopce trochu zklamaní. 🙂 Ale výhledy nás odsud čekali parádní!
Po výstupu na kopec ďáblových schodů začíná pozvolný několika kilometrový sestup s krásnými výhledy až do městečka Kinlochleven. Tady najdete jak hromadu ubytovacích kapacit, tak velký, dobře zásobený obchod (Spar). Je tu i pěkný velký kemp, který můžete využít
My jsme přímo ve městě spát nechtěli, a pokračovali jsme ještě cca 2km dál do kopců nad Kinlochleven. Nakonec jsme si našli perfektní místo na spaní v kopcích, s přímým výhledem dolů na město a řeku. Nebýt krvežíznivých midges, které nás tu přepadli druhý den ráno, bylo to nejkrásnější místo, na kterém jsme za celou dobu treku po West Highland Way spali.
Mapka devátého úseku KingHouse – Kinlochleven.
10. den: Kinlochleven → poslední noc před Fort William
Desátý den jsme pokračovali z kopců nad Kinlochleven směrem k Fort William. Cíl už byl blízko, ale stále nás čekala skoro 20 kilometrů. Cestou byly hezké výhledy na Ben Nevis, ale my už jsme spíš vyhlíželi Fort William. 🙂
Nechtěli jsme ale přímo do Fort William dojít ještě ten den večer. Nocovali jsme proto v lesoparku na předměstí Fort William, nedaleko Braveheart Car Park, v místě označeném jako Barbecue Zone.
Téměř celou West Highland Way už jsme měli prakticky za sebou a zbývalo nám už jen dojít do samotného cíle. Pokud plánujete spát přímo ve městě nebo chcete chytit večerní autobus, není žádný problém ujít za den celou trasu, společně s posledním úsekem č. 11. 🙂
Mapka desátého úseku Kinlochleven – Braveheart.
11. den: příchod do Fort William
Ráno už jsme věděli, že nás čekají jen poslední asi 3 kilometry. Sbalili jsme stan, nahodili batohy a vyrazili směrem finiš treku ve Fort William.
Po deseti dnech na trase jsme konečně dopoledne došli do cíle West Highland Way – k soše unaveného poutníka s bolavýma nohama. 🙂
Po cestě, během které jsme prošli kolem Loch Lomond, přes kamenité úseky, otevřenou krajinu vřesovišť i Devil’s Staircase, byl příchod do Fort William zvláštní hlavně tím, že najednou bylo po všem. Deset dní jsme ráno každý den řešili stejnou věc – sbalit stan, naložit bágly a vyrazit. A najednou jsme došli na konec. A bylo nám to líto. 🙂
Fort William je moc hezké město a rozhodně by se tady dalo strávit i několik dní (např. i výšlapem na Ben Nevis), takže pokud vás netlačí čas, klidně si na něj vyčleňte dva, tři nebo i více dní.
Mapka posledního úseku Braveheart – Fort William.
Proč jsme zvolili právě deset dní?
Na West Highland Way existují samozřejmě mnohem kratší itineráře. My jsme si ale deset dní vybrali záměrně. Šli jsme s dětmi a nechtěli jsme z celé cesty udělat závod a juen se hnát za odšlapanými kilometry. Přibližně patnáct kilometrů denně nám připadalo jako rozumný kompromis a bylo to tak. Některé dny byly trochu delší, první a poslední část jsme naopak rozdělili jinak – tak jak nám vyhovovalo kvůli příletu a následnému odjezdu do Glasgow.
Díky tomu jsme měli čas nejen chodit, ale také se po cestě zastavit. Vykoupat se v Loch Lomond, dát si něco dobrého, chvíli posedět nebo večer ve stanu zahrát karty. A právě to se nám na desetidenním itineráři líbilo nejvíc. West Highland Way pro nás nebyla jen cesta z Milngavie do Fort William. Byla to desetidenní cesta, během které jsme měli čas si Skotsko opravdu užít.
Naše trasa v kostce
- 1. den: Milngavie → Craigallian Loch
- 2. den: Craigallian Loch → Drymen
- 3. den: Drymen → Sallochy
- 4. den: Sallochy → Inversnaid
- 5. den: Inversnaid → Beinglas
- 6. den: Beinglas → Tyndrum
- 7. den: Tyndrum → Inveroran
- 8. den: Inveroran → Kingshouse
- 9. den: Kingshouse → Kinlochleven
- 10. den: Kinlochleven → předměstí Fort William (Braveheart)
- 11. den: příchod do Fort William
Zajímá vás k West Highland Way nebo cestování po Skotsku něco dalšího?
Zkuste si přečíst další naše články, třeba West Highland Way – dálkový pěší trek Skotskem nebo Jak se dostat na West Highland Way.
Nebo by vás zajímaly reálné záběry? Pak mrněte k nám na Instagramový profil, ve výběru z cest najdete celou náš West Highland Way trek.
Nebo je tady náš YouTube kanál, kam dáváme delší videa ze všech koutů našeho cestovatelského života.
Nenašli jste co jste hledali? Napište nám do komentáře! ⬇️
